- Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re: Uteplené vs. neuteplené
> jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail", jako je
> fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla" k
> proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na
> zdravější "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném
> Langst. možnost se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...
Nutnost proletů souvisí s naplněnými výkalovými vaky. Vaky se plní
nestrávenými zbytky zimní potravy. Z toho vyplývá :
1.) čím méně neztravitelných zbytků vzniká ze spotřebovávaných zimních
zásob tím menší nutnost častých proletů. Proto je pro včely lepší
zimovat na zásobách z čistého cukru než na medovicovém medu (který má
takový podíl neztravitelných látek, že by se včely zimující na tomto
medu musely prolétávat tak často, že je to v zimě těžko splnitelný
požadavek.
2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.
Když jsem měl vedle sebe včelstva v silně uteplených úlech a včelstva
v dřevěných tenkých nástavcích, pozoroval jsem, že se včelstva druhá
proletují častěji (osobní zkušenost). Rozdíl byl vidět i na sněhu před
úly. Každé sluníčko včelstva druhé skupiny vytáhne ven (zvláště
nebyl-li už delší dobu prolet), kdežto v PS úle se nic ani nehnulo,
protože tam včely sedí klidně a prolet nepotřebují. (Dokonce jsem si
zpočátku myslel, že včelstva v PS úlech uhynula, když nelítají, jako
jiná včelstva; strkal jsem jim tam hadičku, koukal se na dno, jestli
je tam jsou spadlé včely atd.)
Zastánci tenkostěnných úlů činí v tomto případě "z nouze ctnost". Tj.
prohlašují časté zimní prolety za něco dobrého a ztráty včel, které
při každém takovém proletu jsou se označují za ztráty včel, které asi
stejně byly nemocné nebo staré... Mám pocit, že důkaz tohoto jejich
tvrzení nějak schází.
Názornou ukázku toho, jak i malá izolace snižuje včelám potřebu
trávení, jsem viděl minulou zimu. Mám v současnosti vedle sebe úly
tenkostěnné (25 mm dřevo a nic víc) a úly palubkové (mezi palubkami je
2 cm PS, nazývám je "slabě izolované", nejsou tam očka ale je tam
vysoký podmet). Stačilo se letos na jaře projít kolem těchto úlů, aby
člověk, který má oči k vidění, viděl. Řada úlů pokálená kvůli pozdní
melicitozní snůšce na podzim r. 2002 (kterou jsem neměl možnost
dostatečně eliminovat). Včelstva mám včelnicově a přeházená na
přeskáčku, náhodně - uteplené, neuteplené. Drtivá většina těchto silně
pokálených úlů byla ve skupině tenkostěnných (poměr jsem si přibližně
určil na 3:1) a podobný byl poměr s uhynulými včelstvy - uhynulo v
tenkostěnném úle : uhynulé ve slabě izolovaném úle = 3:1. Výsledek:
většina včelstev, která přežila, seděla v izolovaných úlech.
Dodatečná poznámka: jednalo o stanoviště v drsnější části Vysočiny,
kde byla tato pozdní snůška výrazná. Na mém druhém stanovišti u Prahy,
tato snůška téměř vůbec nebyla a nebyly ani úhyny (ani v jedné skupině
včelstev).
Osobní (nevědecký) závěr: pro většinu včelstev zimujících na
melicitozních zásobách v izolovaných úlech byla perioda oteplení v
zimě ještě jakž-takž dostatečná k vyprázdnění. Pro včelstva v
tenkostěnných úlech na tom samém stanovišti byla ta samá perioda již
zcela nedostatečná (i ta včelstva, která v této skupině přežila, měla
většinou úly vevnitř pokálené) - a to i když kvůli nepřítomnosti
izolace mohla tato skupina včelstev využít každé krátkodobé oteplení k
proletu i tak krátkodobé, že by se o něm včely v izolovaných úlech
údajně neměly ani dozvědět a tedy nemohly je využít.
J. P. Baudiš
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4603
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |